Z neuvěřitelně tichýho člověka se ze mě stává tak trochu člověk ukecaný. Prej. Ale já nevim. :D

........................................

Silně narušené stvoření se sklony k bezdůvodnéu pláči a neovladatelným zachvátům smíchu...

.......................................

Zkrátka já... :D
PAGE ABOUT ME

tlapka: Vypadá to jako beznadějná situace, já vím. S otčímem jsem měla ten samý problém. Byla jsem prostě "dítě". Ale... spravilo se to. Jednou jsem holt sebrala odvahu mluvit a dokonce jsem i přehlušila jeho hlas, když mi skákal do řečí (zvláštní, že on mohl...). A spravilo se to. Hovor jsem sice musela opakovat a v krizích došlo i na slzy, ale zěmilo se to k lepšímu. Už spolu můžeme mluvit, aniž by se někdo cítil ublíženě a dokonce je v našich silách podniknout i krátkou společnou akci.
Tak přeji hodně štěstí při sbírání sil...

---
tlapka.pise.cz

sargo: Jééé, změny čísla nemám ráda, proč to dělat takhle, když se to dá u operátora přehodit? No, držím palce, ať se to u vás co nejdřív porovná...

---
sargo.pise.cz

elbur: J ti nevim...Míšo tohle sis vybrala sama...Kdybys nedělala pořád zbytečný blbosti, třeba by tě brali jako dospělou, ale dospělý by asi neutíkal z domu bezdůvodně(a tentokrát to bylo bezdůvodně...) a nesnažil by se ze všeho dělat strašnou ktastrofu a nečekal by, že za něk někdo něco vyřeší...Ano, je pravda, že spousty dospělícjh to tak dělává, jenže se tomu stejně musí postavit, kdežo ty ses nikdy ničemu nedokázala postavit.Teprve až to sama dokážeš, uvědomí si tvoji rodiče to, že jsi dost samostatná na to, aby tě tak mohli brát...

---
elbur.pise.cz

roxy009: Mělo to důvod, a z ničeho katastrofu nedělám. Nečekám že za mě někdo něco vyřeší, za mě nikdy nikdo nic neudělá, to vím. A pokud tohle řekneš neznáš mojí matku. Ta mě bude brát jako dítě ještě ve třiceti. Dyt vidím jí a mojí babičku...

---
roxy009.pise.cz

upirka*: To sice ano, ale někdy mi přijde, že si ěláš strašně zbytečný problémy...

---
upirka.pise.cz