Jako obvikle když si sednu k netu podívám se do e-mailu a na lide.cz jestli nemám nové vzkazy. A asi před týdnem se my naskitl tento obrázek:

Chvilku jsem na to zírala a pak jsem začala číst a odepisovat. Hádejte jak dlouho mi to trvalo! xD

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat.

Jsi si vědom/a, že když zítra zemřeme, společnost, pro kterou pracujeme nás může lehko nahradit ze dne na den? Ale rodina, kterou tu zanecháme, pocítí ztrátu po zbytek života. A když se to tak vezme, stále víc se zahlubujeme do svojí práce, namísto věnování se rodině... a to je hloupé, nemyslíš? se rodině... a to je hloupé, nemyslíš?