kobliha: Roxy!?
Přeju Ti hodně štěstí, svobody a tolerance - pořád nemůžu uvěřit, že Ti ještě není 15 - a musím říct, že mě mrzí Tvůj odchod. Není to příliš ukvapené? Když budou Tví blízcí chtít, stejně si Tě najdou (najít historii v počítači není tak těžké) - a začínat s novou identitou, od nuly, mezi "cizími", fakt si to nechceš ještě rozmyslet?

Ať tak či tak, budu moc ráda, když se mi někdy ozveš na e-mail, co je nového, jak se máš a jak jde život...

Fakt mě to mrzí...