Roxy009 | Konec, končím, the end.

Už nemám trpělivost. Moje poslední kapka v poháru přetekla. Důvod? Uvažovala jsem o tom, že bych pro jednou nemusela zmiňovat důvod, ale nemám slov. Nebo spíš písmenek?

Je trochu neobvyklé sedět ve svém pokoji, když z ničeho nic za mnou přijde moje mamka a začne mě upozorňovat o nebezpečném psaní osobních údajů po internetu, nemluvě o schůzkách s modelingovými agenturami atd...^{Bez jejího svolení a doprovodu.} Tak jsem si tak trochu namáhala mozek.. .A?? No nic, že jo!!! Při svém hloubání jsem ovšem zbystřila, když mi mamka pověděla o tom,jakse dozvěděla o nějaké modelingové schůzce, kam jsem si měla  vzít plavky atd.

Tak já neříkám, že bych běžně nenavštěvovala internetové stránky, kam bych zadávala své osobní údaje.Například, kdy jsem se narodila, mobilní telefon, adresa bydliště, adresa školy, adresa PRÁÁÁCE! :D Pochopitelně si na internet do profilu dávám zejména své nahé fotky...myslím si, že každá holka jako většinu svého času stráví, jako akt před svým fotoaparátem, no ne snad? :D

Ale vraťme se k mému rozčilení.  Jo rozčilení! Nevím, jak vám, ale nepřijde mi moc vhodné, když mamky přítel vyhledává po internetu různé webové stránky s informacemi o mě, které pak sděluje moji mamce.Přijde mi to tak trochu nefér. Ne, že bych se bála a měla špatné svědomí. Chci tím jen říct, že mi bude za chvilku 15 let. Nejsem bůh ví, jak dospělá, ale myslím si, že holka v mém věku, by mohla mít trochu soukromí. Pochopitelně chápu strach ze strany dospělých, jenže ve škole a všude kolem na mě kde kdo uhodí s tím, že jsem zkrátka a dobře nesamostatná. Chtěla bych být samostatná...Asi je pravda, že mě tomu chce mamka naučit, když mi poví: "Ukliď myčku!", nebo..."Vynes koš." Jenže, já bych si tu svoji odpovědnost představila i v jiných, očitých situacích. Kdo pak by měl chuť, jen vynášet koš a čekat na další rozkazy a čekat na to, jestli mě mamka alespoň ve skoro 15 pustí alespoň do osmi večer ven. Ikdyž si myslím, že to je v tuto chvíli pořád menším problémem, oproti mému soukromí. Člověk se nemůže nikam zaregistrovat, založit web, napsat někam svůj názor, prostě se zviditelnit, říct že taky existuje, ať už jakkoli, protože v tu ránu by měl strach z toho, že si ho tam někdo z blízkých vyhledá. Opravdu mi nejde tak o to, co píšu na internet, spíše o princip.

Proto jsem se usnesla k těžkému závěru. Mám ráda svůj blog. Mám ráda svoji návštěvnost a mám ráda hlavně vás, kteří mě vždy podpoříte a čtete články, ať už jsou špatné, či dobré.

Je konec. Tímto ne příliš veselým, a zároveň posledním článkem, bych se s vámi ráda rozloučila, protože mi právě došly nervy a rozhodla jsem se mít soukromí.

Od dnešnéího dne vymažu veškeré své údaje ze všech webovývh stránek na internetu, změnim si icq, změním si skype, změním si přezdívku na iternetu.Ode dneška mě nenajdete, ani kdyby jste se sebevíc snažili...Omlouvám se ale musí to být. Bude to těžký, protože mám spousty lidí s kým si píšu a vlastně je ani neznám, víte co jen takovýty kecy. Už někde mě prostě znají, už mám jméno. Ale Michal mě k tomu donutil.

Tak navždy ahoj, Roxy009 se loučí.