Z neuvěřitelně tichýho člověka se ze mě stává tak trochu člověk ukecaný. Prej. Ale já nevim. :D

........................................

Silně narušené stvoření se sklony k bezdůvodnéu pláči a neovladatelným zachvátům smíchu...

.......................................

Zkrátka já... :D
PAGE ABOUT ME

ohneta: Jsem rád, že se mi ti podařilo pomoct s tím úsměvem . Vím, že ti to asi nepomůže, ale i já ti potvrdím, že ti ostatní mají pravdu. Táta nepije kvůli tobě, on pije že chce a tebou to jenom omlouvá. Alkoholik si důvod vždy najde a s tím nic nenaděláš, bohužel. On se musí změnit, ne ty. Jen nechápu, jak můžou rodiče tak ponižovat své děti. Mě máti taky někdy řekne, že su debil. No má pravdu, někdy si jak ten debil připadám . A ty se holka usměj, taková mladá, krásná a perspektivní se přece nemůže mračit. Úsměv ti určitě sluší víc než slzy a navíc budeš mít brzo vrásky, když budeš furt fňukat . Jednou to trápení skončí, uvidíš.

---
ohneta.pise.cz

roxy009: Ani nevíš jak jsi mi ted pomohl...je to sice pár vět..ale začala jsem se opravdu (nepokřiveně ani ne křečovitě jak to je u mě časté) smát a brečet...ale ne brečet smíchy...brečet ..asi radostí...já nevím... (bože já nevidím přez slzy na to co píšu!) Prostě dekuji ti..a i za ten předchozí komentář který ve mě vybudí vždy úsměv a i za tento u kterého se také usmívám...a to není zas tak časté. Víš co napsat..to je dobre

---
roxy009.pise.cz

hablina: Nezbývá ti než čekat, až vyrosteš a vypadneš z domu. Po základce si zkus najít školu s internátem. Je to smutné,rodiče nebývají vždy ideální, ale ty za to rozhodně nemůžeš.

---
hablina.pise.cz

julek: No nevím, reaguju habli na Tvůj příspěvek ohledně školy s internátem. Zajímalo by mě jak si to řešila Ty? Měla si možnost volby? Podle čeho si volila. Víš, jsou věci, před kterýma se kolikrát ani utíct nedá. Ty věci, a pod., jdou s Tebou ať chceš nebo ne. Má to co dočinění s povahou a tak....

sargo: No, ale já to třeba tak udělala - našla jsem si školu s internátem - a to jsem měla ve srovnání s Roxy rodiče velmi v pohodě. Hlavně jsem se nemohla vystát s bratrem Zpětně bych řekla, že to sice zdaleka nebylo ideální řešení, ale zároveň na tu dobu hrozně ráda vzpomínám, žila jsem si hrozně v pohodě Ale je to tak, jak píšeš - člověk dostane šanci "začít znovu", ale neměl by doufat, že změní sebe.

---
sargo.pise.cz

julek: Všechno má své "pro" i své "proti", je fajn vypadnout a svým způsobem se tak trochu zbavit takového závaží povinností,úkolů a já nevím čeho ještě,ale přibudou jiná "závaží". Rozhodování se, co je a není nutný, důležitý, postarat se o sebe, umět si zařídit sám některé věci a nemuset spoléhat na někoho, kdo to za mě zařídí. Takže je otázkou co z toho je výhra a co ne. Roxy nemá sourozence, teda pokud je nezatajuje,takže před čím by utekla ona? Před rodinou? Teda mámou, tátou a před čím dalším? Je jen otázka času, kdy přijede domu nebo k tátovi a bude tam kde byla. Já bych spíš zkoušel najít alternativní cestu. Neříkám přímo boj,ale určitě z toho cesta je. Nechci se rozepisovat víc, než je zdrávo,ale myšlenky by byly

kaci: Hm, to zní dost hustě Přijde mi až neuvěřitelný, že tě můžou častovat takovejma výrazama (viz to bučivý zvíře). S tím chlastáním má Ohněta naprostou pravdu, slaboši si vždycky budou hledat důvod někde jinde než u sebe. No a s tím vdáváním a rodinou nedělej až tak ukvapený závěry Jednak máš teda času dost, no a pak si to samozřejmě zařídíš podle svýho, nemusíš kopírovat žádný blbý modely. Náhodou je to celkem fajn

---
kaci.pise.cz

contritus: Roxy, věř sobě. Ohněta napsal asi vše, co se Ti v tuto chvíli dá napsat. Nevzdávej se a věř si!

---
contritus.pise.cz

sargo: Téda, to je na pár facek. Ne tobě, samozřejmě Vůbec neuvažuj, že by pil kvůli tobě, to je absurdní. Ale bohužel se obávám, že nic, co ti tu kdo může říct nemůže změnit ten pocit uvnitř člověka... co řekne táta je vždycky "víc pravda".
Snaž si zapamatovat, co všechno ve svém budoucím "doma" nechceš mít a nespadni do stejné pasti.

---
sargo.pise.cz

julek: No, když budu chtít najdu si tisíc výmluv proč dělám to či ono. Je smutný, že když už táta neví kudy kam, jseš důvodem Ty. Takže ač to bolí, nech to sebou jen projít, nezastavovat se u toho.
Ale zrovna tak to může být kdokoliv jiný. Zkus se přes tohle přenýst, asi to ani jinak nejde.
Je to stejný, jako když Tě nekdo bude chtít ponížit. Věř, že si skoro vždycky najde nějaký (i absurdní)důvod.
K tomu častování od matky, tak určitě to správný není,ale napadá mě otázka, proč se k tomu snížila? Co tomu předcházelo? Nebo jen tak, bez příčiny? Divný.....Nějak mám pocit, že je to jen nějaký vyústění něčeho mazi Vámy. Teda můžu se ve svém úsudku mýlit,ale......

Stejně je zajímavý, když už sem zavítám Tě číst, sledovat. A to nejen Tvé myšlenkové pochody. No, užij si krásný čas u moře (to mě se stát fakt nemůže) a zase někdy

Julek

iggy: Koukám, že za všema blogerama mám pěknej skluz, ale k tomuhle mám co říct.. Za těch pár měsíců, co jsme spolu a poznal jsem tvýho tátu i mamku nemám pocit, že by byli ti nejhorší rodiče pod S tvym tátou je sranda, dokáže se o tebe postarat, vzít tě kam potřebuješ a kdo ví co všechno. Občas trochu vybuchne a alkohol na tom má určitě taky svůj podíl, ale komu se tohle nestane.. Tvojí mamku osobně moc neznám, ale během pár chvil, kdy jsem s ní komunikoval nám většinou vyšla vstříc.. Jo a lásko.. za většinu průserů si fakt můžeš sama a stačilo by se nachvíli zamyslet nad důsledkem a problém by nevznikl..
Jestli tu mám nechat nějakou stopu taky o sobě.. jakej vliv na mě máš ty.. Tak ten, že v tvojí přítomnosti nepiju skoro vůbec, vykouřim jenom pár cigaret za den a cítím se mnohem líp, než v tom prázdnym světě bez tebe.. Měl bych s tebou být vlastně pořád..
A k těm tvejm závěrům, co si sepsala někde uprostřed článku.. Doufám že to byl produkt tvý depky a ne žádný definitivní NIKDY!!