Přehlídka vojenské techniky

Pane bože. Tak na to jen tak nezapomenu!!!!

Nejdříve jsme se šly s mamkou (a dvěma fotoaparátama - nečekaně :D) podívat na výstavu veteránů. Tam bylo tak nějak těch lidí normáně. Pak jsme se vydaly na tu přehlídku té vojenské techniky. To snad nejde popsat, to by jste museli zažít! Znáte ty záběry z japonskýho či jakýho metra, jak tam ty lidi rvou do naprosto narvaného metra? Tak to bylo něco hodně podobného. Tam se člověk v tom metru opravdu nemusel držet...tam se nedalo ani dýchat, natož spadnout. Trochu mi to připomínalo pár hlášek: "Stojící se vrhli na sedící." a "Stojím na jedné noze a to ješté né na vlastní!" Ale nebýt mámy, která se do toho metra nacpala a pak tam nacpala i mě tak tam nejsme. To bylo něco. "Mám infark řídící jednotky!" Ale jedna věc byla vtipná. Někteří lidé tam šli foti (jako my) a v tom metru měli celou dobu ruku s fotákem nad hlavou. A to nejen proto aby jim s ním někdo něco neudělal ale i proto že s ním vedle sebe by se tam nevešli. No dobře, jízdu metrem jsme s mírnými ujmami vytrpěli. A teď jsme šli Evropskou ulicí nahoru. U zábradlí snad 6 řad lidí. A teď: chceme fotit, jak to udělat. Tak jsme šli až skoro nakonec. Tam jsem se procpala celkem dopředu: nejdřív do 3, pak do 2 a nakonec se mi povedlo i do první řady. Máma fotila z dálky na dlouhej objektiv a já zblízka na krátkej. A musím říct, že některé fotky vyšli skvěle. Ale tak já měla pořád foták nahoře, čímž pádem jsem měla odkrvené ruce, ale hodlala jsem mít dobré fotky, takže jsem to přecházela. :D Fotky zpracuji a hodím je sem. A teď se jdu dál vzpamatovávat z toho metra... Nvm, jestli jste to slyšeli, ale některé vchody do metra museli uzavřít, aby se lidi neušlapali či co. Myslím, že to mluví za vše.

Mimochodem, byl tam někdo z vás?