Ahojky, teď jsem se vrátila z divadla. Z amatérského divadla Exil.
Když jsem odcházela tak mi lidi na icq přáli krásný kulturní zážitek. No kulturní... Lépe řečeno psychologický zážitek. Ano to by sedělo více. Takže o čem ta divadelní hra byla.. No to nevím jak popsat.
Vlastně bylo že udělali experiment na psychicky labilních lidech ( násilných vrazích....). Dali jim zvířátka aby v nich znovu vybudovali city. Děj celé hry je o tom, že jeden kluk, který zabil dva nevinné lidi dostal kočičku – Vileho, a vypráví farářce jak žil s Vilim. Ten kluk byl v pokusné skupině, jeho "kamarád" Erikson byl v kontrolní skupině. Lidé v pokusné skupině dostali zvířátka na rozdíl od skupiny kontrolní. Erikson Viliho tomu klukovi hrozně záviděl a řekl, že pokud Viliho nebude mít on tak nikdo. Tak jednou když se kluk s Vilim večer procházeli ho mu ho vytrhl z ruky a hodil přes plot – do lesa. Potom a proto pak přišel ten kluk do Eriksonova pokoje a několikrát ho bodl nůžkami. Pro kluka byl Vili bůh. Povídali si. Kluk povídal Vilimu o dědově domě (který podpálil) a Vili mu řekl, že si pro něj přišel, aby se tam spolu vrátili. Podle kluka Vili v lese zemřel, tak se pro něj vrátil s tím ho si pro něj přišel, že budou spolu žít v tom dědečkově domě. Potom co ten kluk vše povyprávěl té farářce tak vystoupila z církve, protože když může věřit tomu že kocour je bůh a že dědečkův dům jsou nebeské varhany nemůže v církvi dále pobývat. Když odešla od kluka, on spáchal již po několika neúspěšných pokusech zvonu sebevraždu – tentokrát úspěšně. Muselo se mu dobře umírat když věděl že tam na něj čeká jeho kocour. Kocour který měl na sobě bílé a zrzavé proužky, vypadal jako trochu jako tygr a pod bradou to měl celé bíle. Když věděl že tam na něj on čeká.