Komentář, na který odpovídáte

06. 08. 2008 - 12:28

sargo: Obarvených vlasů budeš asi litovat víc, než toho piercingu - ten vyndáš, ale vlasy do téhle délky a kvality už ti nikdy nenarostou (po pubertě jde kvalita dolů, i kdyby ses na hlavu stavěla). Teď máš vlasy opravdu unikátní, jako blondýna budeš... no, nezajímavá. Navíc se může klidně stát, že nepůjdou odbarvit do odstínu, jaký chceš (třeba na moje vlasy neúčinkuje nic, mohla bych leda do světle hněda ) a budeš tuplem zklamaná. Navíc se dostaneš do koloběhu věčného dobarvování, které není zrovna levné.
Není ta touha po blonďatosti způsobená rozchodem? Neznám ženskou, která by se změnou v partnerských vztazích nezkoušela změnit i účes

Odpůrce piercingu jsem odjakživa, dřív zcela radikální, teď už takovou tu touhu po rituálech a sebepoškození chápu spíš (i když se mi z toho stále trochu zvedá žaludek, ani ne tak z představy té bolesti, jako marnosti) - provází lidstvo od nejstarších dob, asi je občas pro někoho potřeba. Dřív byli lidi ještě drastičtější, když si do rozřezané kůže vtírali popel, aby jizvy pěkně vynikly Jazyk je ještě docela obstojná volba, nebude vidět díra, až tě to omrzí (pochybuju, že se opravdu zavře - díry v uších jsou také vidět i po letech bez naušnic přeci). Jen mi to připadá tak strašně - zbytečné... zvlášť když už ani náboženské důvody nejsou. Když se sebou potřebuju něco provést, raději vyrazím na bitvu a vymlátím se z toho tam. *smich*