Dr. Henry Cloud, Dr. John Townsend - Hranice

25. červenec 2008 | 15.52 |
blog › 
Dr. Henry Cloud, Dr. John Townsend - Hranice

Co jsem byla v Chrovatsku tak jsem ve volných chvílích četla....Přečetla jsem 2 knižky. Jedna z nich byla knížka 'Hranice'.

Takže tato knížka má podtext "Jak poznat zdravé meze ve vztazích a v osobním životě." Jak již toto napovídá – v knížce není schovaný žádný příběh, ale čistá psychologie. Autory jsou Dr. Henry Cloud a Dr. John Townsend.

Dr. Henry Cloud a Dr. John Townsend pracují jako vedoucí pracovníci v psychologickém centru na klinice Minirith-Meier v Newport Beach v Kalifornii v USA. Oba často přednášejí na konferencích a jsou autory několika dalších knih.

Kdy říci ano?

Kdy říci ne?

Co je a co není mé?

Vůči komu a za co mám být zodpovědný?

Jak poznám, kdy mě druzí využívají?

Neschopnost vytyčit v určitých chvílích ve vztazích s určitými lidmi odpovídající hranice může mít velice ničivé následky. Jakákoli záměna nebo narušení hranic vedou k velkým problémům v nás samých a ve vztazích kolem nás.

Mnohé psychologické symptomy, jako například deprese, poruchy z úzkosti, poruchy výživy, závislosti, impulsivní poruchy, problémy s pocity viny, problémy s pocity studu, poruchy ze strachu, manželské problémy a potíže ve vztazích, mají své kořeny v konfliktech s hranicemi.

Hranice nás definují.
Hranice stanovují meze naší odpovědnosti.
Hranice stanovují meze naší svobody.
Hranice pomáhají udržovat dobré uvnitř a zlé venku.

Určují, kdo jsem a kdo nejsem. Hranice ukazuje, kde končím já a kde začíná někdo jiný, což ve mně upevňuje pocit vlastnictví.
Když vím, co mám vlastnit a za co mám nést zodpovědnost, dává mi to svobodu. Když vím, kde začíná a končí můj pozemek, mám svobodu dělat si s ním, co se mi zlíbí. Přijetí zodpovědnosti za svůj život otevírá mnoho různých možností. Pokud však svůj život "nevlastním", moje rozhodnutí a volby začnou být velmi omezené.

Hranice nám pomáhají rozpoznat náš majetek, abychom se o něj mohli starat. Pomáhají nám "pilně střežit své srdce". Je třeba, abychom to, co nás sytí, uchovávali uvnitř a to, co nás zraňuje, nechávali venku. Stručně řečeno, hranice nám pomáhají udržovat to dobré uvnitř a to zlé venku.

Někdy máme to špatné uvnitř a to dobré venku. V takových případech je třeba, abychom byli schopni otevřít své hranice a to dobré pustit dovnitř, kdežto to zlé vykázat ven.

Totoje napsáno na rubu knihy. Není k tomu co dodat.

Zpět na hlavní stranu blogu