Roxy009 | Michal je....Michal!

Nevím jak Michala (mámy přítel) specifikovat, nějak nenalézám slova. Nic ve zlým, aby to ted tak nevypadalo.
Michal přiběhl domu a něco na mě začal rychle řikat, něco o máminých narozeninách...Po dvou dnech skoro nemluvení s nikým. Trošku šok. No nic méně mě pak vytáhl ven. Prej Michal: "Oblíkni se, jdem." Já: "Copak jsem nahá?" On:" A to půjdeš takhle?" Já: "Ne, v tomhle vedru si na sebe vezmu zimní bundu" (Tu třetí větu jsem neřekla, ale chtěla jsem jí s největší chutí říct. No tak jsme si proběhli snad půlku Prahy. (No dobře tak jednu dlouhou ulici) Zjistili že všude maj do 18:00 a ono bylo 18:15 Takže jsme všechno stihli... A musím říct jít s ním někde po ulici je jak kdybych šla s kámoškou. Třeba: šla proti nám holka, která byla fakt nemožně oblečená a Michal něco pronesl na její adresu, přesně to co já jsem si myslela a takhle furt nekoho komentuje, což je hrozně fajn :D:D. Sice je trošku jak ženská, ale mě to nadvýsost vyhovuje. :) Ale co mi na něm tak trochu vadí je to, že po mě chce abych říkala svoje názory. SVOJE NÁZORY. Nejsem zvyklá abych říkala svoje názory, takže vždycky nevím jak mu mám odpovědět, páč ten můj dojem z dané věci nedokážu okamžitě převést na slova. Nu což, nejsem na to zvyklá. A tak vůbec se mě furt na něco ptá, teda ne že bych mu to vyčítala, prostě když je se mnou tak si chce povídat. Jen..prostě na to nejsem zvyklá. No nic, konec mého dnešního rozčarování Michalem :)