Když jsem se někoho zeptala, co se tady dělo za komunistů, tak někteří začali sprostě nadávat, někteří se udrželi, ale nikdo mi řekl nic kloudného... Tudíš Wikipedie, kde jsi? (Tento článek pro vás nemusí mít vůbec žádnou hodnotu, je 'malá holčička objevuje svět' a komunismus :D:D)
Když jsem se ptala lidí, co žili za komunismu, na otázku ‚na co si první vzpomenete ve spojitosti s tímto obdobím‘ mi odpověděli:
Mávátko (to jsem netušila co to vůbec je, ne že bych to ted věděla nějak víc :D)
Pedro (to jsem taky netušila, nějaka sladkost?) – jé a prej stála jenom jednu kačku :D
Panekáky (fajn, ale nevím co to má spojeno s komunismem)
Spartakiáda (to je takový to skupinový cvičení v divnejch věcech?)
Třicet případů Majora Zemana (to mě vysloveně pobavilo)
Wikipedia praví:
Komunistický puč, dovršený 25. února 1948, vedl k převzetí veškeré moci KSČ a k jednomu z totalitních režimů bývalé zájmové sféry Sovětského svazu. Tento den byl jako "Vítězný Únor", následně jeden z hlavních státních svátků, režimem oslavován až do roku 1989.
Po roce 1948 odešla druhá vlna emigrace. Režim konsolidoval svou moc vykonstruovanými procesy, popravami, vězněním a vládou strachu. Druhá vlna znárodnění a kolektivizace převedla další majetky do rukou vznikající "nové třídy".
Krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR a k Pražskému jaru v roce 1968. Naděje na "socialismus s lidskou tváří" byly na rozkaz Moskvy rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy, oficiálně nazvanou "bratrská pomoc". Tehdejší českoslovenští politici (Alexander Dubček a další) neviděli jinou možnost než opět, jako před třiceti lety, nátlaku ustoupit.
K 1. lednu 1969 se Československo přeměnilo na federaci dvou formálně suverenních národních států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.
V době po roce 1968 odešla třetí vlna emigrace. Nastoupila tzv. normalizace. Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu "šedé zóny", vládu konformismu.
Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení perestrojky v druhé polovině osmdesátých let se v listopadu 1989 i socialistické Československo otevřelo okolnímu světu a vydalo se na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství.
Né že bych všemu co se tam píše rozuměla, to jsem si ještě musela dohledat. Sice se to zdá objektivní a bez jakokoli zabarvení ani ke komunistům ani proti nim. Ale já mám stejně pocit, že když si to přečtu tak mám něco proti komunismu. Nebo jsem ovlivněná tím že (samozřejmě až na tebe, Romčo) neznám jediného člověka, který by se socialismem či komunismem sympatizoval? Nevím.
Dokonce jsem se dozvěděla i kdo to byl Gottwald a Beneš (teda ne že bych předtím nevěděla, že to byli prezidenti, ale tak...víte co)
Dále Wikipedia praví:
Podle ÚDV (úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu) bylo v průběhu Komunistického režimu v Československu popraveno pro politické trestné činy 248 osob (247 mužů a Milada Horáková), asi 4500 osob zemřelo ve vězení a nejméně 282 při pokusu uprchnout přes železnou oponu. Dále v letech 1948–1989 zemřelo při výkonu služby nejméně 584 pohraničníků (jen 11 z nich však v důsledku střetu s narušiteli hranice).
Do vězení bylo z politických důvodů odsouzeno přes 205 000 lidí, do táborů nucených prací bylo bez soudu zařazeno asi 20 000 lidí a do Pomocných technických praporů z politických důvodů asi 22 000 osob. Do zahraničí uprchlo v letech 1948–1987 170 938 občanů. ÚDV zdůrazňuje, že čísla nejsou konečná, mnoho materiálů se dosud nepodařilo zpracovat nebo prostě zmizelo, navíc statistiky nezahrnují některé nezákonné internace, utajené vraždy a lidi zemřelé na následky věznění po propuštění – lze předpokládat, že skutečné počty obětí jsou vyšší a že dosud uveřejněná čísla mohou být ještě upravena směrem nahoru
Cože? Nějak nepobíram... Oni všichni asi na ten komunismus nadávaj oprávněně. No tak jo, radši toho nechám...spracuju data, ted z toho nějak nejsem moudrá :D.