sargo: Celé to přísloví zní "mlčeti zlato, mluviti stříbro". Myslím, že podstata toho úsloví je v uměřenosti a schopnosti odhadnout, co by mělo být řečeno a kde jsou slova navíc - kdy nepřinesou nic dobrého. Často lidé nazývají upřímností to, co je bezohledností a neochotou se zamyslet nad tím, co je lepší říci. To přísloví je i tom, že by se neměla používat příliš "velká slova", pompéznost a přehánění.
Jednoduchý příklad, jaký se učí nejmenší děti: "Jéé, mamí, proč je ta paní tak hrozně ošklivá?" A maminka, podle toho, jakou má povahu, klidněji či méně klidně dítěti vykládá, že takové věci se nahlas před dotyčnou paní neříkají.
Složitější příklad: "Nebudu s tebou kamarádit, protože jsi hrozně hloupá!"
A také: "To víte, že si spolu začali Gé a eS?"
A nebo taky: "Když se rozcházíme, konečně ti povím VŠECHNO, co mi na tobě vadilo!"
Člověk by prostě měl umět odhadnout, kdy mluví jenom proto, že není ochotný přemýšlet nad tím, jestli ta slova mají smysl.
iggy: Když má člověk pocit, že cokoliv řekne je zbytečné a oni si stále melou svoji písničku, upadne do stavu, ve kterém se občas nacházíš.. Mlčíš, přestáváš reagovat, jsi ještě míň než vzduch.. ale časy se mění :-)& our lifes are changing.. slowly slow..