Já již ne....
Vždycky mi všichni říkali, že to něco do školy umím. A pak jsem zklamala. Nikdy jsem si nebyla ničím jistá. Vždycky jsem si myslela, že to či ono neumím. Že to (cokoliv) udělám špatně. A strach z toho, že něco udělám špatně mi nedovolil to udělat vůbec. Teď to je poprví v životě, co si myslím že něco dobře umím. Fakt poprví. A všichni mi pořád říkaj, že to není možný ať se jdu učit. Ale já si myslím že to opravdu umím! Když mi osm lidí řekne, že to neumím, aniž by mě z toho vyzkoušeli či něco podobnýho, můžu si pak ještě věřit? Oni jsou přece lepší než já tak asi mají pravdu... Nedokážu si věřit, když mě všichni přemlouvají že to tak není...
