Já tak opravdu někdy připadám. Teda nvm jestli je to výhoda nebo nevýhoda... ale prostě já bych byla ráda aby mě někdo viděl páč 'háloooo já tu jsem taky!'
Konkrétní situace ze školy:
Sedím normálně o hodině v lavici, mám (protože sedím sama) nohy na druhé židli a před sebou na lavici mám 5 mobilů (2 moje, 3 půjčený) a snažím se něco přeposílat, ale nejde mi to tak se tam nad tím ještě potichu rozčiluji. Během 10 minut co tohle dělám tam Lucka vytáhne mobil a učitelka hned: "Přestan si hrát s tím mobilem!" A i Jirku a ještě někoho takhle okřikla. A to je taky se snažili 'schovat'. A mě nic neřekne. Pak jak mám ty nohy na tý druhý židly tak stejně sedí ve dvou lavicích dva kluci za mnou. Učitelka je několikrát okřikne a pak přijde k ni a vezme jim žákovský že odmlouvaj. A já? Mě si ani nevšimla! Já mám dál nohy na židly a zápolím s mobilama bez jakéhokoli napomenutí.
Nebo na tělocviku. Stojíme v řade a máme něco dělat...ted si nevzpomenu už co - něco na hrazdě. A všichni se vystřídaj, já jsem poslední a mám jít ted na řadu a učitelka řekne: "Tak už jste byly všechny tak ted budeme dělat..."
Jeden ted nevim bud před 2 nebo 3 lety mě dokonce zapoměli napsat do třídnice že chybím!
Alespoň že tady na netu někdo ví, že existuju.... nebo to neví?